Z hlediska takříkajíc prakticky muzikantského byl jeho prvním nástrojem klavír, o němž ovšem říká: ‘Byl jsem klavírista z donucení a děsně mě to nebavilo.' Následovaly i hodiny koncertní kytary, ale čím dál tím jasnější byla skutečnost, že se jeho nástrojem stane basa. Po skončení 9tiletky začal docházet na polygrafickou školu, která shodou okolností právě v polovině 60tých let představovala bohatou líheň českých rockových muzikantů. Prošel tudy Vlado Čech, Ivan Hajnyš a Jiří tu při spojených hodinách tělocviku narazil na bubeníka z vedlejší třídy Kášu Jahna. Džíny a odvážně přerostlé vlasy zavdaly téma k rozhovoru, který vyústil první společnou zkouškou v pražské Malostranské besedě a v r. 1965 v Hajnovce premiérou snad první české rhytm'n'bluesové kapely s původním repertoárem pojmenované Ťops dle kytaristy Petra ‘Ťopa' Netopila. Velký třesk a velké přesuny na československé bigbítové scéně pozdější doby, spojené s odchody prvních muzikantů do zahraničí, způsobily i zrod nových hudebních formací. ‘Domluvil jsem se s Vláďou Mišíkem, s Ťopem a Vlado Čechem, že uděláme kapelu. Podle modrých knížek, které jsme všichni měli, pro ní Vláďa vymyslel název Blue Effect.' Byly tak položeny základy jedné z klasických formací české rockové muziky. Věci se ovšem daly patřičně do pohybu v okamžiku, kdy Jiří zvedl telefon, zavolal Radimu Hladíkovi, a ten nabídku přijal. Psal se r. 1973 a nic už nebylo tak jako předtím. Neblahá situace plnou měrou dopadla na českou, respektive československou rockovou muziku. Tuzemská scéna, která se mohla na přelomu 60tých a 70tých let bez uzardění srovnávat s vyspělou britskou a západoevropskou, byla cílevědomě tlačena do kouta a likvidována. Geometrickou řadou přibývalo těch, kdo chtě nechtě sklapli kufry hudebních nástrojů a vydali se hledat štěstí na druhou stranu Krušných hor. A mělo to hodně málo společného se zidealizovanou poezií českých muzikantů putujících světem v minulých staletích. Nastal čas k odchodu. Politická a kulturní situace v Československu rozptýlila v průběhu 70tých a 80tých let bezpočet tuzemských muzikantů do nejrůznějších koutů světa od západní Evropy po Austrálii, od Londýna po San Francisco. Jiří George Kozel zakotvil v zemi hor jezer a sýrů - ve Švýcarsku. ‘Jednou při vystoupení v Basileji jsme narazili na amerického zpěváka Patricka Masona, který říkal, že zrovna nemá co dělat, a tak jsme mu nabídli, aby šel zpívat s námi. Nejdřív se všelijak ošíval, tak jsem mu přinesl biografii, a když jsme skončili, už na nás čekal a ptal se, kdy a kam má přijet. To bylo v r. 1977 a o rok později jsme dali dohromady hardrockovou kapelu Crown.' Albový debut i koncertní renomé precizní melodické hardrockové formace získaly velmi dobrou odezvu jak u odborné kritiky, tak u publika. V období dočasného odchodu zpěváka P. Masona spolupracovali v r. 1980 krátce i s někdejším legendárním vokalistou Uriah Heep - Davidem Byronem. Byla to však jeho těžká závislost na alkoholu, která další spolupráci nadobro znemožnila, stejně jako 4 roky před tím v řadách Uriah Heep. V témže období proběhly i námluvy mezi kapelou a dalším bývalým frontmanem Uriah Heep Johnem Lawtonem. Do sestavy se ovšem vrátil Patric Mason a vydržel až do chvíle, kdy neodolal dlouhodobému lanu skupiny Crocus. Mezitím stačili Crown najezdit statisíce kilometrů na evropských turné a jejich stopa se vytratila v polovině 80tých let, aby se na přelomu 8. a 9. dekády v omlazené sestavě, v níž nechyběli George a Káša, ještě krátce vrátila na scénu. Druhá polovina 80tých let probíhala pro George ve znamení blues a transoceánských letů. Zatímco v Evropě se vrátil ke kontrabasu, swingu a svým americkým spoluhráčům, v newyorských bluesových klubech se setkával se svým starým kamarádem a rovněž podstatnou osobností české rockové muziky - bubeníkem Erno Šedivým. Jamoval a koncertoval s celou řadou bluesmanů a jazzmanů. Pád železné opony a možnost zase se svobodně navracet do své staré vlasti přinesla pro George nejen příležitost představit českému publiku znovu obnovenou formaci Crown, ale i možnost na tuzemské scéně připravovat a rozvíjet další plány. Jedním z prvních bylo znovuobnovení Blue Effectu s Radimem Hladíkem a Leškem Semelkou, ke kterému pak nakonec přece jenom nedošlo. Naproti tomu v létě r. 1991 přišlo na svět opět mezinárodní R&B trio Blue Hi-Way, v němž se George spojil s Jerrym Campbellem a starým parťákem Kášou Jahnem. Společně procestovali celou Evropu, koncertovali ve Spojených státech a v roli předkapely zahostovali třeba na koncertech Erica Burdona, Alvina Lee, Louisiana Reda a řady dalších. Ke konci 90tých let pak kapela změnila jméno na George Kay's Blues Band, na klávesy v ní hrál Martin Gunthardt a jako speciální host zpívala Vera Love. K poslední definitivní změně názvu došlo na podzim 2000, kdy pod vlajkou GK Brothers za bicí usedl John Otis (syn legendárního hudebníka a skladatele Johnnyho Otise, autora dnes již klasického hitu Hand Jive), připojili se Ron Mortland, George Ricci a Michael Vračko a kapela se rozjela na koncerty, jejichž atmosféru v r. 2001 zaznamenalo album GK Brothers Live. Změnám ovšem ani tak neměl být konec. V polovině r. 2002 dostává konkrétní podobu dávný plán. Ze San Franciska přilétá Erno Šedivý, kytary se ujímá Luboš Andršt, sólového mikrofonu Ron Mortland a je na světě aktuální podoba GK Brothers. Nové album GK Brothers All Stars Blues Band Let's Work Together obsahuje jak původní, tak tradiční bluesový, lépe řečeno bluesrockový repertoár. Ten je páteří koncertního programu. Současně se ale George Kozel objevuje na tuzemských pódiích i s dalším hudebním projektem, rovněž mezinárodního charakteru, který si také zaslouží nálepku ‘allstars band'. Slovo dalo slovo a v jedné příležitostní, vesměs improvizující, rockové kapele se před časem spojili George a Erno s Petrem Jandou a legendárním polským muzikantem, zpěvákem, klávesistou a frontmanem SBB - Józefem Skrzekem. Kapelase jmenuje Tarantula a jak čas dovolí, rodí se ve studiu Propast i její první nahrávky. A tak se putování českého muzikanta Jiřího George Kozla ubírá nejen ve smyslu zeměpisném, stále novými a novými směry.
![Blue Effect: Meditace [1970]](alba/cd-kozel1.jpg) 
|
